Akce v okolí

NEJZACHOVALEJŠÍ GOTICKÉ HRADBY VE STŘEDNÍ EVROPĚ JSOU ZASE VEŘEJNOSTI PŘÍSTUPNÉ

Jedna z největších atraktivit královského věnného města Poličky – unikátní hradební opevnění v délce 1220 metrů obepínají celé historické jádro města, je opět přístupná veřejnosti. Poličské hradby pocházejí z druhé poloviny 14. století a jedná se o jedno z nejzachovalejších a nejdelších městských opevnění na území Evropy. „Obepínají celý střed města v délce 1220 metrů. Mají šířku dva až 2,25 metru, jsou až osm metrů vysoké a jsou zpevněné 19 půlválcovými, do města otevřenými baštami. Nepřátele ve středověku hradby odrazovaly už svou mohutností, v přímém boji se pak osvědčily hlavně při husitských válkách,“ uvádí historik muzea Mgr. Radka Vostřelová. „Důvod unikátní zachovalosti zdejších hradeb je prostý. V době třicetileté války už neměly prakticky žádný vojenský význam, ani později však na rozdíl od jiných historických měst nebyl při rozšiřování města důvod je bourat,“ dodává. Hradby, chránící město Poličku před nepřáteli, jsou nyní vyhledávanou atrakcí pro turisty. Ti, kteří si je prohlédnou, si určitě odvážejí pěkné vzpomínky. Zájemci si mohou projít okruh kolem hradeb. Pro veřejnost jsou zpřístupněné také ochozy dvou rekonstruovaných částí hlavní hradby s několika věžemi. Co jste možná nevěděli je, že královské věnné město Polička bylo založeno v roce 1265 na příkaz tehdejšího panovníka a krále Přemysla Otakara II. Městské kamenné hradby byly vystavěny po návštěvě a pobytu Karla IV. ve 2. pol. 14. století. Systém opevnění se skládal z hlavní hradby, parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, poličské hradby několikrát odolaly i za vlády krále Jiřího z Poděbrad a v roce 1468 - 1469 se město ubránilo útokům uherského krále Matyáše Korvína.

Lichožroutka Galina Miklínová zahájí výstavu své tvorby v poličském muzeu

Hravou formou poznáte knihy, které ve svém ateliéru vytvořila tato sympatická autorka, na kterou se společně můžeme těšit na vernisáži v sobotu 27. 4. 2019 v Poličce. Prosíme, dle počasí zvolte vhodné a především chutné ponožky pro naše Lichožrouty. „Letošní ilustrátorská scéna, která je již v galerijních prostorách radnice tradicí, představí českou režisérku, ilustrátorku a výtvarnici animovaných filmů, které se dostaly na řadu světových festivalů animované tvorby. Například vytvořila svou autorskou knihu a posléze večerníček O Kanafáskovi, zpracovala ilustrace ke knihám od J. K. Rowlingové – Harry Potter I. až IV. Spolupracovala s Pavlem Šrutem na řadě knih – Pavouček Pája, Veliký tůdle, Verunka a kokosový dědek, Příšerky a příšeři a samozřejmě nesmíme opomenout tolik známé Lichožrouty. Ti vznikli nejdříve v knižní podobě a posléze byl vytvořen celovečerní film, který získal ocenění nejen u nás. Ilustrovala pro děti více než 30 knih a získala desítky ocenění,“ uvádí kurátorka výstavy MgA. Jana Vlčková. “Výstava jako již tradičně, bude zaměřena především na hravém poznání světa ilustrace této autorky. Dozvíte se kdo je Vombat Jirka a čím je tento savec tak výjimečný. Poznáte svět malých stvořeníček nacházející se v každé domácnosti, ve které se ztrácejí ponožky, zapojíte se do návrhů nových vzorů ponožek, vyzkoušíte Kanafáska jak šikovnou uspávací peřinou je a shlédnete „nebe“ plné knih,“ dodává. Výstava přiblíží průřez její ilustrační a animační tvorby z posledních let. Ta má dvě stěžejní části, které jsou si rovnocenné a vzájemně se ovlivňují. První z nich je tvorba animovaných filmů, kterou vystudovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a tou druhou je ilustrování knih pro děti. Autorka se ilustrační práci začala věnovat v polovině 90. let. Galina Miklínová není ilustrátorka běžných pohádkových příběhů, nenajdeme u ní klasické princezny, ani rytíře ve zbroji. Zato je dokonalou realizátorkou příběhů s vtipem a nadsázkou a má dar přenést se do říše dětských snů a fantazie. Našla se ve vizuálním dotváření textů, které s sebou nesou typický Šrutův humor a jejich četba potěší i dospělého čtenáře. “Když jsem se s Galinou před deseti lety setkal při práci na naší první společné knize Pavouček Pája, na jedné schůzce se zula. A měla děravou ponožku! Prostě jí koukal palec. Slečna nehnula brvou a suverénně mi vysvětlila, že se nevyplatí ji zašívat, protože jí se ta druhá ponožka z čerstvě zašitého páru beztak vždycky ztratí. Tehdy jsem o existenci lichožroutů neměl ani tušení, ale tak mě to okouzlilo, že jsem Galině nabídl k ilustrování své dětské básničky,” úsměvná vzpomínka Pavla Šruta na jejich první setkání. (zdroj Reflex.cz)

H olympiáda 19.5.2019 zábava pro děti a celou rodinu. Vyzkoušíte nevšední hry a soutěže...